Vždycky jsme chtěli mít stejné přijmení. V ČR jsme to tehdy řešit nechtěli, protože nám to připadalo zbytečné, když jsme věděli, že stejně chceme pryč a jména si budeme měnit oba dva na místní. Najednou jsme stáli na švédském úřadě a přihlašovali si trvalý pobyt. Stačilo pár kliknutí na klávesnici a už jsme byli ve švédském registru obyvatel. No jo, ale co teď s těmi jmény? Asi správně tušíte, že kdyby to bylo také tak jednoduché, nepíšu o tom tento článek.

Proč?

Jakmile jsme se trochu zabydleli, obnovila se také diskuze o našem příjmení. Ve Švédsku chceme zůstat trvale, takže volba ohledně švédského příjmení byla naprosto jasná – značně nám to zjednoduší život a rovněž pro děti to bude lepší. Nejprve jsme začali zjišťovat, jestli bude lepší provést změnu přes české nebo přes švédské úřady. Přestože ty švédské by bylo mnohem jednoduší přesvědčit o tom, že chceme švédské jméno, bez občanství by to byla cesta velmi strastiplná a komplikovaná, na jejímž konci by také mohlo stát rozhodnutí ČR, že naše nové jméno neuzná. Nic naplat, nezbývalo nám, než přesvědčit české úředníky o tom, že jsme se úplně nezbláznili, a aby nám změnu povolili, protože na změnu příjmení na vaši vlastní žádost neexistuje v ČR žádný právní nárok. To už ale trochu předbíhám.

A jak se vlastně chcete jmenovat…

Ještě než jsme se vypravili na úřad s vyplněnou žádostí, čekala nás ta příjemná část celého procesu – samotný výběr jména. Nejprve jsme vzali v úvahu tato legislativní omezení:

• V souladu se švédskou legislativou můžeme přijmout příjmení z tzv. listu příjmení k volnému užívání. Jedná se o příjmení, které nosí již více než 2000 Švédů, a nelze je tedy již v dnešní době svázat s žádnou konkrétní rodinou. Přestože budeme o změnu žádat v ČR a tudíž se na nás toto legislativní omezení vlastně nevztahuje, přišlo by nám naprosto nepatřičné jej porušit.
• V souladu s českou legislativou chceme požádat o příjmení, které nosí již alespoň jeden Čech. Přestože ani toto není podmínka nutná a je pro nás značně omezující, nechceme se pouštět do žádných soudních procesů o uznání nového příjmení, protože již tak stojí naše žádost značně na vodě a spoléháme na dobrou vůli konkrétních osob, které budou žádost schvalovat.

Kromě toho jsme si stanovili několik vlastních podmínek pro nové jméno:

• Kvůli užívání našeho jména i v ČR (především rodinou a přáteli) nechceme, ať jméno obsahuje speciální znaky švédské abecedy (ö, ä, å).
• Ze stejného důvodu chceme, aby se jméno dobře vyslovovalo i v češtině a to podle jeho psané formy a pravidel pro českou výslovnost.
• Z pochopitelných důvodů chceme, aby si švédská a česká výslovnost tohoto jména byla co nejbližší, ideálně totožná.

Pak už jsme jen seděli nad švédským seznamem se jmény a každý z náš říkal příjmení, která se mu líbila. Pokud příjmení prošlo i všemi dalšími filtry, bylo zařazeno na seznam kandidátů. K osmi zbylým kandidátům jsme dohledávali jejich historické souvislosti, překlady, významy a párovali je jak z našimi křestními jmény, tak s kandidáty na jména našich budoucích dětí. No a jak už jistě víte, nakonec jsme se rozhodli pro příjmení Holm.

Holm znamená ve švédštině malý ostrůvek, v porovnání se slovem ö, což je slovo označující rovněž ostrov, nýbrž větší. Historicky byli nositeli tohoto příjmení především námořníci, kteří jej rozšířili po celé Skandinávii. V současné době užívá toto příjmení více než 14 tisíc Švédů. Jedním ze slavných nositelů tohoto jména byl například i švédský stavitel lodí a mořeplavec Tore Holm.
Nám je toto příjmení blízké především kvůli našemu vztahu k lodím, což je také jeden z důvodů, proč jsme se přestěhovali právě do Švédska. Malé ostrůvky kolem Stockholmu pravidelně navštěvujeme (vy můžete také) a jednou nám snad bude jeden z nich patřit i spolu s letní chatičkou :-)

Hurá na úřad

Rozhodnutí padlo a na řadu přišla ta nejtěžší část – zjistit, jak lze náš úmysl realizovat, vše naplánovat a poté i provést. Časově se pohybujeme zhruba na začátku února tohoto roku. Vše začalo mým nesmělým telefonátem na českou ambasádu ve Stockholmu, kde jsem se po vysvětlení své situace dověděl, že mohu celou věc řešit přes ně, ale celá záležitost se protáhne na více než půl roku kvůli přeposílání všech žádostí do ČR. Poté se naší věci naštěstí chopila manželka, která má dar od Boha na jednání s úřady a většinou dokáže vyjednat i nemožné. Výsledkem několika telefonátů na matriku tedy bylo zjištění, že ke změně příjmení je v našem případě nutné následující:

• Dostavit se osobně na matriku zastupitelského úřadu, který vám je přidělen buďto podle aktuální adresy trvalého pobytu v ČR nebo (pokud již v ČR trvalý pobyt nemáte, což byl můj případ) podle poslední adresy trvalého pobytu v ČR.
• Rodný list. Věc poměrně běžná, avšak ne pokud se vy nacházíte v Kladně a váš rodný list ve Stockholmu. Duplikát manželce vystavila matrika v místě narození za 100 CZK, trvalo to týden.
• Oddací list. To nás naštěstí napadlo již dříve, takže ho manželka měla u sebe.
• Český doklad totožnosti, tedy občanský průkaz nebo pas.
• Žádost se závažným důvodem obhajujícím vaše rozhodnutí. K tomuto bodu bych pouze rád dodal, že jak jsem již zmiňoval, na změnu příjmení neexistuje žádný právní nárok a vyhodnocení vaší žádosti je tak plně v kompetenci matričního úředníka.
• 1000 CZK.

Protože manželka obstarala všechny tyto informace, na mě zbylo napsat co nejvíce neprůstřelnou žádost s odůvodněním. Úkol to byl nelehký a zformulovat veškeré myšlenky do srozumitelných vět mi zabralo celý večer. Protože manželka byla stále v ČR, bylo jednodušší, ať o změnu požádá první ona a já poté případně na základě její kladné žádosti podám značně jednodušší žádost o změnu na stejné příjmení, jako má ona.

Jakmile jsme shromáždili veškeré potřebné dokumenty, manželka vyrazila na úřad v Uhříněvsi připravená do boje, který se však nakonec naštěstí vůbec nekonal. Díky neuvěřitelné ochotě tamních matričních úřednic, kterým tímto ještě jednou děkujeme, jí byla změna nejen vyřízena kladně, ale navíc ještě během tří pracovních dní, přestože celá záležitost může trvat až dní třicet. Totiž, ono na té rychlosti docela záleží nejen kvůli novým dokladům, ale protože nakonec bylo třeba zažádat nejprve o příjmení Holmová a teprve poté, co se manželka stala na několik málo minut majitelkou této varianty příjmení, ještě podat novou žádost o zrušení přechylující koncovky -ová, což ovšem byla díky našemu dlouhodobému pobytu ve Švédsku pouze formalita.
Pak už ji čekalo jen klasické kolečko s novými doklady a hlášení změny příjmení v ČR, s novým pasem hurá na Skatteverket (švédský daňový úřad, pod který však spadá i registr obyvatel), počkat na změnu příjmení i tady ve Švédsku a poté nahlásit změnu příjmení tam, kde to neumí nahlásit sám Skatteverket (naprostá drtivá většina institucí je však s databází tohoto úřadu propojena).

Radost z úspěchu vystřídaly starosti o to, jakým způsobem změnu provedu já. Bylo jasné, že pokud nechci celou věc protahovat, návštěvě ČR se nevyhnu. Původně to vypadalo, že budu muset do Prahy letět nejprve podat první žádost o příjmení Holm, poté podat žádost o nové doklady a ty si následně vyzvednout při mé třetí návštěvě. I v tomto případě se však manželka ukázala jako velice schopný diplomat a první dvě návštěvy se jí povedlo smrsknout díky dobré vůli a ochotě úřednic do jednoho týdne.
Je škoda, že jsem nevěděl o novém zákoně pro vydávání expresních pasů od 1. července tohoto roku, kdy se doba zkracuje z pěti pracovních dní na 24 hodin, protože bych si tak mohl během jedné návštěvy i vyzvednout nový plnohodnotný pas (občanku již kvůli zrušenému trvalému pobytu v ČR nemám a řidičák už mám švédský). Zároveň stále kroutím hlavou nad tím, že nemohu podat žádost o nový pas v Uhříněvsi a vyzvednout si jej na ambasádě ve Stockholmu. Přes ambasádu by sice celá věc řešit šla, ale musel bych počkat na aktualizovaný oddací list, který by přišel do třiceti dnů, nelze jej zaslat na zahraniční adresu, přes ambasádu bych na pas čekal zhruba tři měsíce…
Co naplat, letenky byly koupené na konec června, návštěvu rodné země jsem si užil a užiji si ji zkrátka znovu, až se tam vypravím pro svoje nové pasy, zažádal jsem si totiž rovnou o dva.

Tímto mi nastává několikaměsíční období schizofrenie, kdy se budu ve své rodné zemi jmenovat jinak, než ve své aktuální zemi pobytu, ale ke konci tohoto roku se snad konečně dočkáme toho, že budeme pan a paní Holm se vším všudy. Cesta to byla trnitá, ale stála nám za to a jsme tímto rádi, že jsme konečně splatili i náš dluh a všem vám vysvětlili, jak se věci mají a jak probíhaly (v mém případě ještě probíhají) :-)