Comeback ve velkém stylu

SDÍLET

Vím, že to zní takřka neuvěřitelně, ale tento blog ještě stále žije! Nebo přesněji řečeno: pomalu ožívá. Všimli jste si toho nového designu, který mě stál pět bezesných nocí, že ano? Pojďme si říct něco o tom, co mě vedlo k tomu, že jsem přestal před třemi lety psát - a nyní znovu začal.

Proč jsem přestal psát

Těch důvodů je hned několik, ale hlavním důvodem bylo to, že mi Švédsko prostě zevšednělo. Najednou mi tady přestalo všechno připadat tak hrozně wow jako na začátku a bylo pro mě těžké hledat témata, o kterých bych psal. Nic mi nepřišlo dostatečně zajímavé natolik, abych si sedl k počítači, investoval čtyři hodiny svého času a napsal o tom článek. Ne, že bych měl natolik nudný život (to spíše naopak), ale ve svém stádiu adaptace na novou kulturu jsem se přehoupl do kategorie: zcela integrovaný. Začal jsem ve Švédsku žít úplně obyčejný život a začal jsem řešit starosti, které bych býval řešil, i kdybych stále žil v ČR. Role se trochu obrátily, a neuvěřitelně divné a svým způsobem fascinující mi naopak začala připadat řada věcí v Česku, kam jsem se loni koncem roku vydal na návštěvu - po čtyřech letech, kdy jsem tam nebyl. Ale o tom zas jindy.

Dalším podružným důvodem byla pandemie covidu. Již při založení tohoto blogu jsem se rozhodl, že se zde nebudu vyjadřovat k žádným kontroverzním tématům, kterým přístup k řešené covidové krize dle mého názoru byl. Bylo jen opravdu málo věcí, o kterých bych mohl psát a přitom hluboce nezabrušovat do tohoto tématu (páč pak bych musel zas složitě vybrušovat, že jo).

No a konečně posledním důvodem bylo, že jsem v práci začali fasovat MacBooky s M1 čipovou sadou, takže jsem se všech starých postupně zbavil. Generátor starého blogu se mi doteď nepovedlo na nové architektuře rozběhnout, takže když už jsem si občas vyhradil čas na napsání nového článku, uvadlo to na tom, že by to znamenalo buď předělat úplně celý blog nebo nic. A jak jste si nejspíše všimli vzhledem k mé tříleté pauze, výsledkem bylo spíše to nic.

Proč jsem začal znovu psát

Od posledního článku zde uplynulo něco málo přes tři roky. Říkáte si, proč jsem si tedy na blog znovu vzpomněl? A proč zrovna teď?

Dva týdny zpátky se událo něco, co bych nikdy nečekal, že se stane: kontaktoval mě čtenář tohoto blogu s tím, že velmi úspěšně takřka okopírovali (s pár modifikacemi) náš road trip po Švédsku podle mého článku, a že to bylo hrozně super! Vyměnili jsme si na chatu pár slov a jeho vyprávění o místech, která navštívili, ve mě vyvolalo takovou vlnu nostalgie, že jsem si ten článek musel po letech znovu přečíst.

Ta dovolená tehdy byla naprosto boží, ale stejně jsem se při čtení nemohl vyvarovat pár úsměvným reakcím na sebe samého. Kdybych tehdy věděl to, co vím dneska, udělal bych pár věcí jinak. Ano, tak to prostě v životě chodí a není na tom vůbec nic špatného, ale měl jsem díky tomu naprosto neodolatenou chuť ten článek buď aktualizovat, nebo napsat rovnou úplně nový. Na road tripu po severu jsme od té doby byli ještě dvakrát a myslím si, že mám co vyprávět.

Uvědomil jsem si, že to nebyl ani zdaleka první člověk, který se mi někdy takto ohledně blogu ozval (přestože toto byl úplně nejlepší feedback ohledně blogu který jsem kdy obdržel a moc za něj děkuji). Čas od času se někdo najde, občas mě dokonce kontaktují cestovky s nabídkou spolupráce, kterou zatvrzele odmítám. Mrknul jsem tedy po letech i do statistik a k mému úžasu jsem zjistil, že blog má poměrně solidní návštěvnost, přestože jsem mu poslední tři roky nedělal žádnou reklamu - přes 90 % přístupů je organic search (tj. že můj blog někdo vygooglil)!

Rovněž musím přiznat, že bylo hezké si formou tohoto blogu zavzpomínat na svoje začátky ve Švédsku a přečíst si po letech více svých starších článků. Jako archivátor vzpomínek fungují tyhle články fakt dobře.

Když si to shrneme, byl jsem naprosto přemotivovaný tenhle blog oživit, protože:

  • Lidi to čtou a zajímá je to
  • Čte to pomerně hodně lidí
  • Chci to po sobě po letech číst i já

LOL, takhle to zní fakt divně.

Nicméně, minimálně dva důvody toho, proč jsem tehdy přestal psát, rozhodně nepominuly. Švédsko mi opravdu zevšednělo, a to už se nejspíš nikdy nezmění. Co s tím?

Když jsem sjížděl ty statistiky, všiml jsem si jedné zajímavé věci - dva absolutně nejčtenější články na mém blogu jsou tyto, a potom dlouhé velké nic:

Takže tipů pro turisty se vám zachtělo? Nuže dobrá, to vlastně řeší i můj problém! O švédských zajímavostech můžu očividně psát naprosto minimálně a místo toho se mohu zaměřit na cestování. To mi naprosto vyhovuje - po Švédsku cestuji fakt hodně a rád, mám tedy co předávávat a vy to patrně chcete číst ze všeho úplně nejvíc.

A ten druhý problém? Ten jsem naštěstí jakožto webový vývojář vyřešil poměrně snadno (čti: stálo mě to pět probdělých nocí). A tak se zrodila nová verze tohoto blogu s moderním designem, na kterou se právě teď díváte.

Vítejte zpět! Jsem rád, že jste stále tady.