10 věcí, které jsem o Švédsku nevěděl a které mě překvapily

Publikováno 21. 1. 2018 (19:08) v kategorii Život ve Švédsku • Autor Knut Holm • Přečtete za 9 minut

Přestože jsem přečetl nespočet článků, knih, blogů a příspěvků na diskuzních fórech o Švédsku a životě v této zemi, našlo se několik věcí, o kterých se běžně v médiích nedočtete a které mě po příjezdu překvapily. Tak schválně, kolik jste toho znali vy a co vás nejvíce překvapilo? :-)

1) Nepojištěný Švéd neexistuje

Ve Švédsku existuje pojištění naprosto na všechno a je to naprosto běžná součást švédského života. Myslím si, že tento fakt hojně přispívá ke všeobecné spokojenosti obyvatel, protože odpadá spousta starostí spojených s obavami z neočekávaných událostí. Můžete si pojistit domácnost, výši příjmu, stav automobilu, domácího mazlíčka, hospodářské zvíře, těhotenství a v podstatě i cokoliv dalšího, co vás napadne. Pojištění není příliš drahé a navíc je Švédy vnímáno velice pragmaticky - pokud se vyskytne pojistná událost, jste rádi, že máte pojištění. No a pokud ne, jste rádi, že vy máte štěstí, solidárně cítíte s někým, komu se vyskytla a jste rádi, že jste finančně pomohli.

Přestože většina těchto pojištění se dá sjednat i v ČR, není o tyto produkty v našich končinách příliš velký zájem. Zajímavostí tak může být, že první zvíře na světe pojistili právě tady, a to již v roce 1924 (jednalo se o psa). Pojištěných je zde přes 50 % domácích mazlíčků (V ČR jsou to necelá 3 %). No a pojištění domácnosti zde využívá přes 95 % obyvatel včetně nás - takže až mi zase upadne nůž na plovoucí podlahu, nebudu si jako v ČR přát, aby to příště bylo na nohu, protože by to bylo levnější :-)

2) PET lahve a plechovky nepatří do odpadu

A to ani do toho tříděného, přestože jste v zeleném Švédsku. Vlastně, přesně právě proto je všichni Švédové nosí zpátky do obchodu, kde je spolu se skleněnými lahvemi vracejí. Je to skutečně tak - téměř každá PET láhev a plechovka má na sobě nakreslenou značku vratného obalu a připsáno pant a částku, kterou si připlatíte při nákupu a obdržíte zpět při vracení.

Tak jako u nás, i zde je každý větší obchod vybaven vracečkou lahví. Většinou se jedná o dvě nezávislé linky, z nichž jedna slouží pro vracení lahví skleněných a druhá pro PET lahve a plechovky. Výše zálohy se různí a většinou se odvozuje od hmotnosti obalu, nejedná se o zanedbatelné částky.
Při vracení lahví vás může překvapit ještě jedna věc - na konci máte na výběr, jestli stisknete zelené nebo žluté tlačítko. Zatímco tím zeleným tlačítkem si stejně jako u nás necháte vystavit lístek, který předložíte při placení a záloha bude odečtena od ceny vašeho nákupu, žlutým tlačítkem se celé zálohy vzdáte ve prospěch účtu nějaké charitativní organizace.

3) Pošta bez poboček

Samostatnou budovu s logem postnord, tedy švédské pošty, byste hledali naprosto marně. Pokud vás tato skutečnost překvapuje, tak ta další vás nejspíše překvapí ještě více - protože místo, kde na vás vykoukne typické modrobílé logo a kde si můžete vyzvednout nebo odeslat balíček, se většinou nachází uvnitř supermarketu. Pokud znáte z českých obchodů klasickou dělbu práce, kdy se manželka postaví do fronty na maso a manžela mezitím pošle pro pečivo, tak si snadno dokážete představit scénář této činnosti ve Švédsku - zatímco jeden z páru nakupuje maso, druhý z páru může odesílat nebo přijímat poštu. V obou případech si každopádně nesmí zapomenout vzít pořadové číslo.

Pokud jdete nakupovat později večer, skočte si radši nejdříve k poštovní přepážce a až potom vyřizujte zbytek nákupu, protože otevírací doba pošty se od otevírací doby obchodu většinou dost liší. V každém případě je obchod vždy otevřený nejméně tak dlouho, jako pošta, takže se vám nestane, že byste se na poštu nedostali. Bývá ovšem zvykem, že pošta zavírá mnohem dříve, než obchod samotný.

4) SPZ je navždy a mýtné chodí do schránky

Asi nikoho nepřekvapí, že oba body z nadpisu se týkají aut. Ten první naznačuje to, že je úplně jedno, kolikrát auto změní vlastníka a z jakých různých oblastí oni vlastníci jsou, protože tady SPZ nic o pobytu vlastníka nevypovídá. Kromě toho, že zde tím pádem neexistuje kastování řidičů podle krajů tak, jako u nás, to obnáší ještě jednu zásadní změnu - stejná SPZ zůstává autu do té doby, než skončí ve šrotu.
Švédský registr aut je rozdělen na několik přístupových vrstev - zatímco ta nejpodrobnější slouží policii, k veřejně přístupné části obsahující základní informace se dostane naprosto každý. Jakmile si tedy kupujete auto, stačí znát jeho SPZ a na internetu si jednoduše zjistíte veškerou jeho historii, přesný typ, spotřebu a tak dále. No a když si chcete na benzince koupit nové gumičky na stěrače, stačí opět nahlásit obsluze svou SPZ a dostanete ty, které přesně sedí na váš vůz, aniž byste museli znát cokoliv dalšího. Jak prosté.

Záležitost druhá se týká placení mýtného. Dálnice ve Švédsku zpoplatněné nejsou, zatímco za vjezd do centra Stockholmu zaplatíte nemalou částku. Placení se nevyhne žádný automobil, který má švédskou SPZ - jakmile projedete automatickou mýtnou bránou, snímač si SPZ přečte, vystaví vám fakturu a nechá vám ji zaslat poštou. Výhodou tohoto systému samozřejmě je, že to nijak nezdržuje a že je spravedlivý. Nevýhodou naopak je, že pokud se ve Stockholmu ještě moc nevyznáte a nevíte, kde přesně se mýtné brány nacházejí, může vás bloudění po metropoli přijít pěkně draho. Platí se totiž každý průjezd zvlášť a výjimky neexistují.

5) Nollåtta

Stejně jako v ČR nevzhlíží zbytek obyvatel k hlavnímu městu zrovna s láskou a jeho obyvatel je pro ně prostě Pražák, tak pokud jste Švéd žijící ve Stockholmu, jste pro zbytek národa jednoduše Nollåtta. Toto původně hanlivé označení by se dalo přeložit jako Nulaosmička a pochází z doby, kdy bylo naprosto běžné telefonovat z pevné linky. Nyní již asi správně hádáte, že telefonní předvolba Stockholmu byla a je právě 08.

V průběhu času však význam tohoto slova dostál značné změny a stejně tak, jako LGBT komunita obrátila podtext slova queer na svou stranu, obyvatelé Stockholmu udělali to samé s „Nollåttou“. Dnes tedy není výjimkou, když o sobě někdo hrdě prohlašuje, že je Nollåtta a ve spojitosti s tím byl dokonce 8. srpen (08. 08.) oficiálně vyhlášen dnem Stockholmu. Je i patřičně oslavován - pokud se v ten den narodí ve Stockholmu dítě, obdrží certifikát potvrzující, že je ta nejopravdovější Nollåtta ze všech. Švédy je tento fakt pokládán za natolik důležitý, že jím vyzbrojili každou učebnici švédštiny pro začátečníky - tedy, alespoň ty, které koupíte ve Stockholmu.

6) Vysavač ke kávě

Pokud se zajímáte o Švédsko, nejspíše už jste někdy slyšeli o pauzách na kávu, kterým se zde říká fika. Je to čas na dobrou kávu, nějakou tu sladkost a rozhovor s kolegy, přáteli nebo rodinou. Nejspíše už jste ale neslyšeli o tom, že pokud si zrovna ke kávě nechcete dát tradičního skořicového šneka, můžete si dát místo něj například Vysavač, švédsky Dammsugare.

Kromě toho, že se výraz dammsugare používá i pro označení naprosto běžného vysavače, je to sladkost ze zeleného marcipánu a typického tvaru vysavače ze sedmdesátých let, podle kterého dostala své jméno. Oba konce jsou namočeny do hořké čokolády a náplň je nejvíce chuťově podobná našim rumovým kuličkám. Vzhledově bych tento desert přirovnal k „Metru“, které nejspíše svůj název získalo podobným způsobem. Pokud chcete Vysavač ochutnat, můžete se pro něj vypravit do IKEA nebo si ho upéct doma, není to složité.

7) Byrokracie na švédský způsob

Vždycky, když jsem v ČR musel na úřady, jímal mě děs tři dny dopředu a další tři dny jsem se pak vzpamatovával z nepříjemného zážitku (čest výjimkám, které občas nastaly). První návštěva švédského úřadu pro mě byl tedy naprostý šok - všude byli usměvaví, ochotní a velice nápomocní pracovníci, kteří pomohli s čímkoliv, kde nastal problém. Při vyřizování žádosti o číslo sociálního pojištění (personnummer) s námi dokonce úřednice vtipkovala. Odcházeli jsme poměrně rychle a s dobrou náladou, takže ťuknout při odchodu na panelu s průzkumem spokojenosti na zeleného usměvavého smajlíka bylo to nejmenší, co jsme odměnou za dobrou službu mohli udělat.

Výhodou je také to, že jakmile projdete úvodním kolečkem, hned tak se zase na úřadech ukázat nemusíte, protože vše jde vyřídit přes internet. Vaše bydliště a další kontaktní údaje jsou v databázi jednoho úřadu, který tyto údaje poskytuje všem dalším službám. V praxi to znamená, že jakmile se přestěhujete nebo změníte telefon, elektronicky informujete jeden jediný úřad a všechny další instituce od něj automaticky tyto údaje převezmou. Tím další instituce myslím například i obchodní řetězce, kde máte členství nebo různé e-shopy. Poprvé mě poněkud překvapilo, když jsem před dokončením objednávky zadal své číslo sociálního pojištění a přivítal mě (v překladu) nápis „Vítejte, Knute“, protože své jméno ani adresu jsem nikam nezadával.

Ze začátku mi přišlo trochu děsivé, jak jsou všechny tyto systémy provázané a jak jednoduché by tak pro někoho bylo osobní údaje zneužít. Začínám si zvykat a jsem rád, že jsem mimo jiné pojištěný i proti krádeži identity, protože existuje veřejně přístupná databáze, kde může kdokoliv vyhledat moji adresu, datum narození nebo číslo sociální pojištění pouze podle jména. Na druhou stranu, zneužít tyto informace je zde daleko složitější kvůli přísnému procesu identifikace jak fyzicky, tak virtuálně.

8) Uber je taxislužba

Registrovaná tak, jako každá jiná - každý řidič Uberu musí mít taxikářskou licenci a řádně označený vůz, aby mohl jezdit i pro Uber.

Pokud se nyní divíte, proč zde tedy vůbec Uber funguje a jak je možné, že můžete dostat stejnou službu za úplně jiné peníze, je nejlepší se na to zeptat přímo samotných řidičů. Dostane se vám ryze švédského vysvětlení, které je pro Čecha jen stěží pochopitelné: „Víte, kdo na to má, ten si mě stejně objedná jako klasické taxi a ne jako Uber. A kdo na to nemá, ten byl jel místo taxíkem MHD a takto může jet Uberem. Je fajn, že si to můžou dovolit i studenti, ne?“
Zdaleka ne všichni řidiči jezdí i pro Uber. Ale kolegové, kteří jezdí i pro Uber, jim vůbec nevadí. Proč by taky měli, že?

9) Patriotismus v obchodech

Že mají Švédi velké vlastenecké cítění je všeobecně známý fakt. V každodenním životě je to asi nejvíce patrné z všudypřítomných švédských vlajek a - v obchodě.

Každý určitě zná různá produktová označení pro výrobky pocházející z České republiky. Kolik ale znáte ve svém okolí lidí, kteří by je cíleně vyhledávali, vyhýbali se koupi výrobku, který toto označení nemá a po výrobku bez tohoto označení by sáhli až v případě krajní nouze, případně se bez daného výrobku radši obešli? Já žádné.

Švédi jsou ovšem na své produkty velmi hrdí a výběr švédského zboží v obchodech berou velmi seriózně. Na každém švédském výrobku tak uvidíte variace sloganu na téma „ze švédských zahrádek“, velikou švédskou vlajku nebo nápis „Ze Švédska!“. Buďte si jistí tím, že pokud je v akci nějaké nešvédské zboží za super cenu a hned vedle bude nezlevněné švédské zboží, lidi budou kupovat radši to švédské. Pro švédské výrobce je tak velice důležité co nejviditelněji označit, že se jedná o švédský výrobek.

O tom, že je toto chování spotřebitelů nekompromisní, se přesvědčili například Dánové, kteří byli majoritním dodavatelem vepřového masa pro švédský trh, dokud se ve švédském tisku nerozmázlo, jak neeticky Dánové chovají prasata. Celý národ se semkl, zcela vytlačil dánské vepřové maso z trhu a švédští farmáři se stali vzorem pro chov prasat. Přestože je tato aféra stará více než deset let, zatím jsem žádné vepřové maso bez švédské vlaječky v obchodě neviděl.

10) Zimní pneu na kolo

Švédové milují cyklistiku a řada z nich se věnuje rekreačně tomuto sportu i v zimě. Když jsem poprvé slyšel na obědě švédské kolegy, jak se baví o tom, která značka zimních pneu je nejlepší na sníh a která na led, myslel jsem si, že se chtějí účastnit nějakého závodu. Pravda však byla o hodně prostší - buď na kole dojíždí do práce nebo se jezdí projet po práci, v každém případě ale každoročně přezouvají pneu nejen na autě, ale i na kole.

Kromě cyklistů se chtějí věnovat svému milovanému sportu v zimě i běžci. Projevuje se to tak, že se všude prodává zimní běžecké vybavení včetně hrotových návleků na boty, které umožňují bezpečné běhání po ledu.

Přijde mi úžasné, jak je tady lidem naprosto jedno, že je zima a tma - jsou na to naprosto zvyklí a věnují se svým oblíbeným činnostem bez ohledu na nepřízeň počasí. Jako by se nechumelilo, i když se chumelí. Pevně věřím tomu, že jednou přijde doba, kdy se všem těmto věcem divit přestanu, v létě budu mít ve sklepě své zimní pneu na kolo a každému, kdo se tomu bude divit, to budu vysvětlovat tak nějak... švédsky :-)